Kávovník je stálozelený polotropický keř, původem z horských lesů Etiopie, nyní je rozšířen ve všech oblastech tropů. Pěstuje se v Brazílii, Africe, na Madagaskaru, ostrově Cejlon, v Indii a Vietnamu. Kávovník vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18-28 °C.

První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.  Vlastní plod kávovníku je bobule velikosti 10 krát 5 mm se dvěma plochými semeny. Oplodí je ve zralosti jasně červené barvy, existují také rostliny se žlutým oplodím. Plody zrají 9 až 14 měsíců po odkvětu, na rostlině mohou růst květy i plody současně. Jeden keř plodí ročně zhruba dva a půl kilogramů zelených bobulí, ze kterých se získá po upražení necelý půl kilogram kávy.

Kávová zrna se zbavují slupek dvojím způsobem – nasucho a namokro. Suchý způsob je nejstarší: plody se rozhodí na rohož, aby se na slunci po dobu 2 – 3 týdnů usušily. Přitom se často obracejí, aby se vysušila rovnoměrně a aby nezačala jejich fermentace. Následně se zrna vhodí do zvláštních zařízení, ve kterých se odstraní uschlá slupka. Pro použití tohoto postupu musí být počasí bez deště a, jelikož se používal ve Východní Indií, říká se mu východoindický. V regiónech, kde jsou častější srážky, není možné sušení zrn na slunci, a tak se zde používá mokrý postup. Pro tento postup však musí být plody kávovníku stejně vyzrále, proto se musí sklízet způsobem nazývaným picking. Během nejbližších 12 – 24 hodin po sklizni je třeba odstranit slupku a dužinu ve zvláštním stroji, který dovede oddělit semena kávovníku od zbytku plodu. Velmi důležité je zde přísné dodržování určené doby, protože při příliš pozdním oddělování slupky se zrna mohou poškodit. Další etapou je odstranění ve vodě nerozpustné blanky. Při jejím ponechání by zrna začala během sušení zahnívat. Tento efekt se dosahuje při fermentaci, která se provádí jak u zrn zpracovaných nasucho, tak u těch, které prošly mokrým zpracováním. Za tímto účelem se kávová zrna namočí ve vodě, přičemž se spouští přirozená fermentace. Po uplynutí určité doby ochranná blána změkne natolik, že je možné ji sloupnout proudem vody. Takto očištěná zrna je následně třeba usušit tak, aby v závěrečné fázi jejich vlhkost nebyla vyšší než 12%.